Lékárna Panax

Čága - léčivá houba

     Do třídy hub stopkovýtrusých (Basidiomycetae) z řádu nelupenatých (Aphyllophorales) z čeledi kožovkovitých (Hymenochaetaceae) je zařazen rezavec šikmý (Inonotus obliquus, syn. Poria obliqua, Xanthochrous obliquus). Mnohem častěji bývá uváděný pod lidovým označením březová houba nebo čága.
     Tato houba způsobuje tmavohnědé až černé tvrdé nárůstky na bříze, případně i na jiných listnatých stromech, jež rostou v bezprostředním okolí. Jde zejména o výskyt na bucích, olších a jeřabinách.
     Bohatá naleziště uvedené houby se nacházejí hlavně v Černigovské a Brestské oblasti, na Ukrajině, v Litvě, na území západní Sibiře. Množství získaného přírodního materiálu zde každoročně přesahuje několik desítek tun. Je zajímavé, že rezavec šikmý možno spatřit na určitých lokalitách i u nás.
     Nejstarší písemné zprávy o této houbě sahají do 16. a 17. století našeho letopočtu, kdy byla zřejmě používána jako lidový lék proti rakovinným nádorům. Později se skutečně ukázalo, že domorodí obyvatelé severních oblastí dřívějšího Sovětského svazu, kteří pravidelně pili čaj z této houby, nikdy neonemocněli rakovinnými tumory.
     Na základě tohoto zjištění se stala čága rázem středem vědeckého zájmu. Intenzivní výzkum probíhal obzvláště v letech 1950 až 1955. Farmakologické experimenty potvrdily, že výtažek z rezavce šikmého v četných případech stabilizoval růst nádoru. Úspěch léčby vzrostl především tehdy, byl-li přípravek podáván pacientům při prvních příznacích ochoření.
     Dnes lze v ruských lékárnách zakoupit preparáty z této houby, jež se prodávají pod jmény Extrakt iz berezovovo griba čágy nebo Befungin.
     Kromě protirakovinných účinků slouží výše uvedené léky jako nespecifický prostředek při léčení zánětů žaludku, nedostatečné produkci žaludečních šťáv, výskytu žaludečních a střevních polypů. V malých dávkách působí jako biostimulátor. To znamená, že posiluje organismus a zároveň se podílí na celkovém zlepšení jeho látkové výměny.
     Čaj z rezavce šikmého se připravuje podle následujícího postupu: čajová lžička jemně rozemleté houby se přelije šálkem horké vody a směs se nechá několik hodin vyluhovat. Po extrakci proběhne mírný ohřev tekutiny a pak její přecedění. Nápoj se pije jednou denně po dobu 2 až 4 týdnů, buď s přestávkami, anebo popřípadně opakovaně. Takto zhotovený čaj má poměrně příjemnou chuť.
     K hlavním obsahovým látkám čágy patří ve vodě rozpustné barevné sloučeniny ze skupiny fenolických aldehydů, polyfenoly, fenolických kyselin a jejich chinonů.
     Dále byly identifikovány rozmanité organické kyseliny, a to zejména kyselina octová, máselná, vanilová, šťavelová.
     Čága obsahuje celou řadu významných prvků, z nichž největší význam má křemík, vápník, železo, hořčík, zinek, měď, mangan aj.
     Zanedbatelná není ani přítomnost různých polysacharidů, sterolů, pterinů a vitaminů.
     Sběr houby probíhá po celý rok, nejčastěji v pozdním podzimu, v zimě nebo v počátečních jarních měsících, tj. v době, kdy stromy nemají ještě listy, a čágu lze lépe spatřit.
     Materiál se pak suší při umělém teple, v rozmezí hodnot 50 až 60 o Celsia. Usušená houba poskytuje po rozemletí hnědý prášek, který se uchovává v tmavých nádobách. Takto je chráněn před přímým denním světlem a vzdušnou vlhkostí.