Lékárna Panax
Mateřídouška obecná
Vonný tým, chodec, mateřinka, douška mateří, to jsou všechno lidové názvy pro mateřídoušku obecnou (Thymus serpyllum) z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae).
Jde o vytrvalou bylinu, která mnohdy dorůstá až v půlmetrový polokeř. K charakteristickým znakům patří čtyřhranná vzpřímená nebo poléhavá lodyha, protistojné čárkované listy, drobná fialovočervená kvítka.
Běžně vytváří souvislé koberce v okolí pasek, světlých lesů, horských luk, travnatých strání apod.
Vědecké rodové označení má původ v řeckém slově thymos = síla, mužnost. Staří Řekové již tenkrát znali osvěžující, posilující a povzbuzující účinky této rostliny. Podávali ji též ženám při různých gynekologických chorobách.
Kdysi se přidávala také do rozmanitých polévek, omáček, vín, likérů, voňavek.
Bylinář z druhé poloviny šestnáctého století o mateřídoušce tvrdil: „Pití odvaru mateřídoušky ve víně vrací ženám pořádný jejich čas a vyčištění, otvírá matku, žene moč i ledvinový kámen. Ku podivu odstraňuje koliky břišní, hojí vnitřní zranění a průtrže, otvírá játra, plíce a slezinu a jest užitečná i vodnatelným.“
Na jiném místě výčet léčivých vlastností pokračuje: „Mateřídouška vařená s lékořicí nebo s medem, s anýzem a vínem vyčišťuje prsa od drsného kašle, bolestné kapavé močení či studenou řezavku krotí a odstraňuje.“
Dnes se předepisuje nálev z natě (dvě kávové lžičky na jeden šálek vroucí vody, nechat deset minut vyluhovat, pít 2 – 3 x denně jeden pohár) při katarech dýchacích cest, kolikách, nadýmání, nechutenství, průjmech, kašli. Dále působí příznivě při nespavosti, bolestech hlavy, střevních parazitech.
Nedoporučuje se však užívat dlouhodobě a v nadměrných a neuvážených dávkách, neboť může mít negativní vliv na činnost štítné žlázy.
Obklady a koupele zase napomáhají hojit zanícené rány, ekzémy kůže, zmírňují bolesti u revmatismu kloubů.
Nať – Herba serpylli – se sbírá krátce před rozkvětem, přibližně od května do srpna. Sušení bylinných částí probíhá v tenké vrstvě na tmavém a dobře větratelném místě. Lze je též sušit při umělém teple, které nesmí přesáhnout hodnotu 35 o Celsia.
Mateřídouška hlavně obsahuje třísloviny, flavonoidy, hořčiny, silice, minerální látky aj.
(publikováno v časopise Salvo 10/91)
Jde o vytrvalou bylinu, která mnohdy dorůstá až v půlmetrový polokeř. K charakteristickým znakům patří čtyřhranná vzpřímená nebo poléhavá lodyha, protistojné čárkované listy, drobná fialovočervená kvítka.
Běžně vytváří souvislé koberce v okolí pasek, světlých lesů, horských luk, travnatých strání apod.
Vědecké rodové označení má původ v řeckém slově thymos = síla, mužnost. Staří Řekové již tenkrát znali osvěžující, posilující a povzbuzující účinky této rostliny. Podávali ji též ženám při různých gynekologických chorobách.
Kdysi se přidávala také do rozmanitých polévek, omáček, vín, likérů, voňavek.
Bylinář z druhé poloviny šestnáctého století o mateřídoušce tvrdil: „Pití odvaru mateřídoušky ve víně vrací ženám pořádný jejich čas a vyčištění, otvírá matku, žene moč i ledvinový kámen. Ku podivu odstraňuje koliky břišní, hojí vnitřní zranění a průtrže, otvírá játra, plíce a slezinu a jest užitečná i vodnatelným.“
Na jiném místě výčet léčivých vlastností pokračuje: „Mateřídouška vařená s lékořicí nebo s medem, s anýzem a vínem vyčišťuje prsa od drsného kašle, bolestné kapavé močení či studenou řezavku krotí a odstraňuje.“
Dnes se předepisuje nálev z natě (dvě kávové lžičky na jeden šálek vroucí vody, nechat deset minut vyluhovat, pít 2 – 3 x denně jeden pohár) při katarech dýchacích cest, kolikách, nadýmání, nechutenství, průjmech, kašli. Dále působí příznivě při nespavosti, bolestech hlavy, střevních parazitech.
Nedoporučuje se však užívat dlouhodobě a v nadměrných a neuvážených dávkách, neboť může mít negativní vliv na činnost štítné žlázy.
Obklady a koupele zase napomáhají hojit zanícené rány, ekzémy kůže, zmírňují bolesti u revmatismu kloubů.
Nať – Herba serpylli – se sbírá krátce před rozkvětem, přibližně od května do srpna. Sušení bylinných částí probíhá v tenké vrstvě na tmavém a dobře větratelném místě. Lze je též sušit při umělém teple, které nesmí přesáhnout hodnotu 35 o Celsia.
Mateřídouška hlavně obsahuje třísloviny, flavonoidy, hořčiny, silice, minerální látky aj.
(publikováno v časopise Salvo 10/91)