Lékárna Panax

Kostival lékařský

     Na vlhkých půdách, které jsou bohaté na dusík, se setkáváme ve volné přírodě s kostivalem lékařským (Symphytum officinale) z čeledi brutnákovitých (Boraginaceae).
     Tato vytrvalá rostlina je charakterizována řepovitým oddenkem, vejčitými až podlouhlými listy, vzpřímenou lodyhou, nápadně fialovými květy.
     Lidé znají kostival pod rozmanitými jmény jako například valikost, babiččiny rukávy, kobylí mláto, svalník, sladký lupen, hlínové lupení aj.
     Latinský rodový název pochází z řeckého termínu symfyein, což znamená „navzájem srůstající“. Jak z označení vyplývá, sloužila bylina k léčení různých zlomenin.
     O kostivalu se pochvalně zmiňují ve svých dílech již staří antičtí lékaři, kteří jej s oblibou přikládali na pohmožděniny, podlitiny, odřeniny apod.
     Neocenitelné služby prokázal též středověkým ranhojičům, neboť léčil hnisavé a špatně se hojící rány.
     Novověké lékařské knihy přisuzovaly kostivalu velmi léčivé účinky. Na jejich stránkách se můžeme dočíst toto: „Náplasť připravená z kořene nebo listí svalovníkového a přiložená na čerstvé rány tyto svaluje dohromady a hojí. Kořen svalovníkový přiložený s bílkem vaječným zastavuje přílišné a nadbytečné krvácení, hemorhoidy a ochlazuje velikou horkost těchto míst.“
     Dřívější léčitelství využívalo tuto léčivou rostlinu, resp. přípravky z kořenů (méně často listy nebo celá nať) proti vleklým zánětům dýchacích cest, zahlenění, žaludečním a dvanácterníkovým vředům. Dobré výsledky byly získány při léčbě vysokého krevního tlaku.
     Dnes se vnitřní užívání nedoporučuje, neboť se zjistilo, že rostlina obsahuje velmi toxické pyrrolizidinové alkaloidy (0,02 až 0,07 %), především  7-acetylintermedin, 7-acetyllykopsamin, symphytin, lykopsamin a jejich N-oxidy, které mohou poškodit jaterní tkáň nebo vyvolat zhoubné  bujení.
     Jako průvodní látky byly v kořenech identifikovány fytosteroly (beta-sitosterol), organické kyseliny (kyselina kávová), taniny, slizy, steroidní saponiny, polysacharidy (inulin), proteiny, třísloviny. V poměrně značném množství je zastoupen allantoin (0,6 až 2,5 %).
     Kořeny zpracované ve formě lázní, obkladů, oplachů, mastí odstraňují rozličné bolesti svalů, šlach, kloubů, tzv. „křečových žil“. Dále napomáhají hojit lišeje, vyrážky a ekzémy.
     Kořeny – Radix symphyti neboli Radix consolidae majoris – se sbírají na podzim, přibližně od září do října. Po vyjmutí ze země musí být důkladně očištěné od hlíny a zbavené drobných oddenků. Suší se buď na přímém slunci, anebo uměle v sušárně, kde teplota nepřesáhne čtyřicet stupňů Celsia. Správně usušené kořeny si musí zachovat při rozříznutí bílou barvu.