Lékárna Panax
Význam léčivých rostlin
Již od počátku existence lidské společnosti sehrály rostliny pro člověka významnou roli. Při své každodenní činnosti mu sloužily jako stavební materiál, potrava, palivo. Když poznal, že některé může používat i k léčení, začal se jimi blíže zabývat. Na základě empirických zkušeností zjišťoval jejich působení na nemocný organismus.
K léčení se využívaly zejména ty rostliny, které svým tvarem, zbarvením a jinými vlastnostmi připomínaly postižený orgán. Při vlastní léčbě sehrála svoji úlohu i sugesce léčitele, kterou bychom z dnešního hlediska nazvali psychoterapií. Při léčebných zákrocích docházelo samozřejmě k různým omylům, které mnohdy končily pro nemocného jedince tragicky.
Dlouhodobým pozorováním narůstal počet poznatků, a tím se i orientovalo zaměření jednotlivých rostlin.
S pokračujícím vývojem došlo k mohutnému rozmachu přírodních věd, což se odrazilo i v poznatcích o léčivých rostlinách. Lidé se totiž nespokojili s tím, že se léčivé rostliny používají při určité nemoci, ale zajímali je obsahové látky, které tento účinek způsobují.
Především nově objevené izolační techniky a postupy posunuly možnosti lidského poznání. S nastupujícím rozvojem organické chemie začalo pozvolna docházet k vytlačování léčivých rostlin novými syntetickými léčivy. Postupem doby byly zaváděny do léčení stále častěji chemicky definované látky, které umožňovaly přesné individuální dávkování.
I když se podařilo syntetizovat tak složité sloučeniny jako je morfin, strychnin, tubokurarin a jiné, nedošlo většinou k přímému využití těchto syntéz v širším měřítku. Tyto práce měly spíše teoretický charakter, neboť potvrdily chemickou totožnost syntetizované a přírodní látky. Z látek, které se vyskytují v rostlinném materiálu a dnes syntetizují chemickou cestou, možno uvést papaverin, používaný při vzniku křečí hladkého svalstva.
V praxi se však ukázalo, že vlastní syntéza nemusí být u všech látek efektivní a ekonomická. K hlavním výrobním překážkám patří nízké výtěžky při reakcích, zvýšená energetická spotřeba při chemických procesech, časová náročnost, nároky na prostorové vybavení, požadavky na kvalifikované pracovníky apod. Při výrobě dochází také ke tvorbě velkého množství odpadů, které jsou toxické a negativně narušují životní prostředí. Rostlina dokáže vytvořit tytéž složité látky bez narušení ekologické rovnováhy.
V současné době si nedovedeme představit léčení bez některých látek rostlinného původu. Nenahraditelné jsou pro nás srdeční glykosidy obsažené zejména v náprstníku vlnatém (Digitalis lanata). Alkaloid reserpin izolovaný ze zmijovice plazivé (Rauwolfia serpentina) se zatím stále používá při léčbě duševně nemocných a při zvýšeném krevním tlaku. Objevení alkaloidů v barvínku růžovém (Vinca rosea) přispělo k rozšíření a obohacení terapie při léčení zhoubných nádorů. To, že léčivé rostliny jsou stále v popředí zájmu světových farmaceutických společností a firem, lze dokumentovat na těchto několika uvedených případech.
Obsahové látky z léčivých rostlin se používají buď samotné, nebo se mohou využít při parciálních syntézách. Například průmyslová výroba kodeinu, který mírní kašel, vychází z alkaloidu morfinu, který se vyskytuje v máku setém (Papaver somniferum). Mnohdy přírodní látky slouží jako předlohy pro nově syntetizovaná léčiva. Jako příklad lze uvést přírodní alkaloid kokain, od jehož struktury byla odvozena lokální anestetika, tj. látky vyvolávající místní znecitlivění.
Současný farmaceutický průmysl je stále závislý na zdrojích rostlinného původu. Každoročně stoupá ve světovém měřítku poptávka po těchto cenných surovinách. Z toho důvodu je důležité zajistit zázemí pro tuto oblast. Aby farmaceutický průmysl mohl plně využít tyto zdroje, musí zabezpečit potřebné množství kvalitních surovin.
Velká pozornost se věnuje nejen pěstování léčivých rostlin v kulturách, ale i genetickému šlechtění, které si klade za cíl zvýšení výnosů, zlepšení odolnosti odrůd proti povětrnostním vlivům a živočišným škůdcům.
I když se některé léčivé rostliny pěstují velkoplošně, není zanedbatelný přínos sběračů z řad škol a organizací, tak i jednotlivců. Pro úspěšný sběr je však nutné zachovávat určitá obecně platná pravidla. Mezi základní patří: sbírat jen ty druhy rostlin, které dokonale známe; aby sběr byl efektivní, je výhodné se soustředit jen na několik druhů, používat vhodných pomůcek (srpy, nože, hřebeny), sbírat rostliny zdravé a nenapadené škůdci, sběr uskutečňovat za suchého počasí, sběr provádět uváženě, aby nevzniklo vyhubení rostlinného společenství, u dětí zachovávat určitou opatrnost, aby nedošlo k otravě.
Případní zájemci naleznou potřebné informace ve výkupnách léčivých rostlin. Každý rok je také vydáván Nákupní seznam pro sběr a pěstování léčivých rostlin, který lze obdržet buď ve výkupnách, nebo i v některých lékárnách.
(Publikováno v časopise Zdraví - č. 7, 1987)
K léčení se využívaly zejména ty rostliny, které svým tvarem, zbarvením a jinými vlastnostmi připomínaly postižený orgán. Při vlastní léčbě sehrála svoji úlohu i sugesce léčitele, kterou bychom z dnešního hlediska nazvali psychoterapií. Při léčebných zákrocích docházelo samozřejmě k různým omylům, které mnohdy končily pro nemocného jedince tragicky.
Dlouhodobým pozorováním narůstal počet poznatků, a tím se i orientovalo zaměření jednotlivých rostlin.
S pokračujícím vývojem došlo k mohutnému rozmachu přírodních věd, což se odrazilo i v poznatcích o léčivých rostlinách. Lidé se totiž nespokojili s tím, že se léčivé rostliny používají při určité nemoci, ale zajímali je obsahové látky, které tento účinek způsobují.
Především nově objevené izolační techniky a postupy posunuly možnosti lidského poznání. S nastupujícím rozvojem organické chemie začalo pozvolna docházet k vytlačování léčivých rostlin novými syntetickými léčivy. Postupem doby byly zaváděny do léčení stále častěji chemicky definované látky, které umožňovaly přesné individuální dávkování.
I když se podařilo syntetizovat tak složité sloučeniny jako je morfin, strychnin, tubokurarin a jiné, nedošlo většinou k přímému využití těchto syntéz v širším měřítku. Tyto práce měly spíše teoretický charakter, neboť potvrdily chemickou totožnost syntetizované a přírodní látky. Z látek, které se vyskytují v rostlinném materiálu a dnes syntetizují chemickou cestou, možno uvést papaverin, používaný při vzniku křečí hladkého svalstva.
V praxi se však ukázalo, že vlastní syntéza nemusí být u všech látek efektivní a ekonomická. K hlavním výrobním překážkám patří nízké výtěžky při reakcích, zvýšená energetická spotřeba při chemických procesech, časová náročnost, nároky na prostorové vybavení, požadavky na kvalifikované pracovníky apod. Při výrobě dochází také ke tvorbě velkého množství odpadů, které jsou toxické a negativně narušují životní prostředí. Rostlina dokáže vytvořit tytéž složité látky bez narušení ekologické rovnováhy.
V současné době si nedovedeme představit léčení bez některých látek rostlinného původu. Nenahraditelné jsou pro nás srdeční glykosidy obsažené zejména v náprstníku vlnatém (Digitalis lanata). Alkaloid reserpin izolovaný ze zmijovice plazivé (Rauwolfia serpentina) se zatím stále používá při léčbě duševně nemocných a při zvýšeném krevním tlaku. Objevení alkaloidů v barvínku růžovém (Vinca rosea) přispělo k rozšíření a obohacení terapie při léčení zhoubných nádorů. To, že léčivé rostliny jsou stále v popředí zájmu světových farmaceutických společností a firem, lze dokumentovat na těchto několika uvedených případech.
Obsahové látky z léčivých rostlin se používají buď samotné, nebo se mohou využít při parciálních syntézách. Například průmyslová výroba kodeinu, který mírní kašel, vychází z alkaloidu morfinu, který se vyskytuje v máku setém (Papaver somniferum). Mnohdy přírodní látky slouží jako předlohy pro nově syntetizovaná léčiva. Jako příklad lze uvést přírodní alkaloid kokain, od jehož struktury byla odvozena lokální anestetika, tj. látky vyvolávající místní znecitlivění.
Současný farmaceutický průmysl je stále závislý na zdrojích rostlinného původu. Každoročně stoupá ve světovém měřítku poptávka po těchto cenných surovinách. Z toho důvodu je důležité zajistit zázemí pro tuto oblast. Aby farmaceutický průmysl mohl plně využít tyto zdroje, musí zabezpečit potřebné množství kvalitních surovin.
Velká pozornost se věnuje nejen pěstování léčivých rostlin v kulturách, ale i genetickému šlechtění, které si klade za cíl zvýšení výnosů, zlepšení odolnosti odrůd proti povětrnostním vlivům a živočišným škůdcům.
I když se některé léčivé rostliny pěstují velkoplošně, není zanedbatelný přínos sběračů z řad škol a organizací, tak i jednotlivců. Pro úspěšný sběr je však nutné zachovávat určitá obecně platná pravidla. Mezi základní patří: sbírat jen ty druhy rostlin, které dokonale známe; aby sběr byl efektivní, je výhodné se soustředit jen na několik druhů, používat vhodných pomůcek (srpy, nože, hřebeny), sbírat rostliny zdravé a nenapadené škůdci, sběr uskutečňovat za suchého počasí, sběr provádět uváženě, aby nevzniklo vyhubení rostlinného společenství, u dětí zachovávat určitou opatrnost, aby nedošlo k otravě.
Případní zájemci naleznou potřebné informace ve výkupnách léčivých rostlin. Každý rok je také vydáván Nákupní seznam pro sběr a pěstování léčivých rostlin, který lze obdržet buď ve výkupnách, nebo i v některých lékárnách.
(Publikováno v časopise Zdraví - č. 7, 1987)