Lékárna Panax
Drahocenná ambra
V dávných dobách plnily různé vonné látky důležitou funkci při náboženských obřadech. Kdysi lidé věřili, že prostřednictvím vůní vstupují do kontaktu s bohy. Za tímto účelem přinášeli na oltáře vonné oběti. K nejstarším známým živočišným produktům náležela ambra.
Názory na její původ byly v minulosti značně zkreslené. Nelze se proto divit, že tehdejší autoři při popisu nešetřili bujnou fantazií. Například v 16. století Daniel Adam z Veleslavína tvrdil: „Je to houba na dně mořském, jedna ryba, Azelus zvaná, ji chtivě požírá a ihned zajde. Rybáři ji najdou, rozpitou a ambru vyjmou. Podle jiných zpráv plave prý v potocích dalekých krajů, jako zem židovská, bitumen zvaná.“
Humanistický lékař a botanik Petr Ondřej Mathioli se na stránkách svého proslaveného Herbáře zase zmiňuje o jejím léčivém působení: „Ambra jest dobrá proti mdlobám; pije se k tomu účelu s dřevem aloovým a s kůstkou, která se nachází v srdci starého jelena, nebo se používají pilulky udělané z této směsi. Velice dobře prospívá lidem sešlým věkem a studeným. Vložená do vína rychle opojuje.“
Dnes víme, že ambra je patologický exkrement látkové výměny, který vzniká zejména ve střevech vorvaně tuponosého (Physeter macrocephalus) z čeledi vorvaňovitých (Physeteridae). Podle barvy se rozlišuje bílá, šedá, tmavošedá a černá hmota. Mezi nejkvalitnější zdroje patří první dva druhy, neboť nezapáchají po výkalech.
V tuhém a suchém stavu má ambra voskovitou konzistenci a voní velmi slabě. Proto se z ní připravuje alkoholický výluh – tinktura. Během delšího stání v něm probíhají složité oxidační procesy, které rozkládají ambrein, tj. hlavní podíl ambry (25 až 40 %), na jednotlivé vonné složky.
Identifikovány byly dále obzvláště monocyklické látky jako alfa- a gama-jonon, rozličné bi- a tricyklické sloučeniny, které se objevují až při oxidačním odbourávání dvou diterpenům sklareolu a manoolu.
Je zajímavé, že šalvěj muškátová, šalvia muškátová (Salvia sclarea L.) u čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae) obsahuje ve svém éterickém oleji právě sklareol.
Taktéž manool byl izolován z rostlinného materiálu, a to ze dřeva stromu Dacrydium biforme.
Ambra vykazuje silné fixační účinky. To znamená, že nejen váže rozmanité vonné látky, ale též zesiluje a prodlužuje jejich působení a stabilitu. Z toho důvodu je velmi ceněna a vyhledávána především v parfumerii a kosmetice.
(publikováno v časopise Naše léčivé rostliny 6/93, str.209)
Názory na její původ byly v minulosti značně zkreslené. Nelze se proto divit, že tehdejší autoři při popisu nešetřili bujnou fantazií. Například v 16. století Daniel Adam z Veleslavína tvrdil: „Je to houba na dně mořském, jedna ryba, Azelus zvaná, ji chtivě požírá a ihned zajde. Rybáři ji najdou, rozpitou a ambru vyjmou. Podle jiných zpráv plave prý v potocích dalekých krajů, jako zem židovská, bitumen zvaná.“
Humanistický lékař a botanik Petr Ondřej Mathioli se na stránkách svého proslaveného Herbáře zase zmiňuje o jejím léčivém působení: „Ambra jest dobrá proti mdlobám; pije se k tomu účelu s dřevem aloovým a s kůstkou, která se nachází v srdci starého jelena, nebo se používají pilulky udělané z této směsi. Velice dobře prospívá lidem sešlým věkem a studeným. Vložená do vína rychle opojuje.“
Dnes víme, že ambra je patologický exkrement látkové výměny, který vzniká zejména ve střevech vorvaně tuponosého (Physeter macrocephalus) z čeledi vorvaňovitých (Physeteridae). Podle barvy se rozlišuje bílá, šedá, tmavošedá a černá hmota. Mezi nejkvalitnější zdroje patří první dva druhy, neboť nezapáchají po výkalech.
V tuhém a suchém stavu má ambra voskovitou konzistenci a voní velmi slabě. Proto se z ní připravuje alkoholický výluh – tinktura. Během delšího stání v něm probíhají složité oxidační procesy, které rozkládají ambrein, tj. hlavní podíl ambry (25 až 40 %), na jednotlivé vonné složky.
Identifikovány byly dále obzvláště monocyklické látky jako alfa- a gama-jonon, rozličné bi- a tricyklické sloučeniny, které se objevují až při oxidačním odbourávání dvou diterpenům sklareolu a manoolu.
Je zajímavé, že šalvěj muškátová, šalvia muškátová (Salvia sclarea L.) u čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae) obsahuje ve svém éterickém oleji právě sklareol.
Taktéž manool byl izolován z rostlinného materiálu, a to ze dřeva stromu Dacrydium biforme.
Ambra vykazuje silné fixační účinky. To znamená, že nejen váže rozmanité vonné látky, ale též zesiluje a prodlužuje jejich působení a stabilitu. Z toho důvodu je velmi ceněna a vyhledávána především v parfumerii a kosmetice.
(publikováno v časopise Naše léčivé rostliny 6/93, str.209)